Simonides Caeca

    Ať už jsme to ochotni přiznat nebo ne, i my dospěláci občas sáhneme po nějaké té pohádce. A tak jsem se i já po dvaceti letech vrátila k jedné ze svých dětských lásek, Neználkovi. Musím říct, že po přátelsky laděných prvních dvou dílech (Neználkovy příhody a Neználek ve slunečním městě) pro mě ten třetí představoval studenou sprchu. Co jsem nevnímala jako dítě, mě tentokrát zastihlo nepřipravenou.     Těšila jsem se, že si přečtu hezkou pohádku, a místo toho na mě plnou silou dolehl duch kapitalismu v té nejsyrovější podobě. Jediný pohádkový aspekt na celé věci představoval fakt, že hrdinové naštěstí nemuseli živit žádné rodiny a že popisy chudoby byly méně naturalistické. Jednak jsem to nečekala, jednak jsem si uvědomovala všechny souvislosti, a tak se mé pocity vyrovnaly pocitům po přečtení Olivera Twista nebo 1984.     Co mě ale překvapilo nejvíc, je názornost, s jakou autor vysvětluje fungování kapitalistické ekonom...

Shrnutí n   V projevu křesťana by se nikdy neměly vyskytnout silné projevy nenávisti nebo požadavky na zákaz čehokoli. n   Prožívání takových pocitů je v pořádku, jen je třeba s nimi pracovat a nepatří do veřejného prostoru. Neměly by být hlavní motivací k vyjadřování se k tématu. n   Křesťan by určitě měl být schopen se ozvat, pokud něco kolem něj není v pořádku. Neměl by ale provokovat za každou cenu a měl by hledat vhodný způsob a pravý čas. n   Další „nekřesťanskou“ praktikou tzv. Křesťanů je příliš vehementní či jinak manipulativní vyžadování finančních darů. Extrémní formou je tzv. Teologie prosperity, která se vyskytuje hlavně v USA, ale můžeme se s ní setkat i v našich končinách. Žádost o finanční dar je v pořádku, jen by měla být nevtíravá a měla by dávat možnost odmítnout bez pocitu viny. n   Varovným signálem je, když někdo příliš dobře ví, co ten nahoře chce, a nepochybuje o tom. To se dá ...