Co byste neměli slyšet od křesťana III. - Závěr a testík na konec

Shrnutí

n  V projevu křesťana by se nikdy neměly vyskytnout silné projevy nenávisti nebo požadavky na zákaz čehokoli.

n  Prožívání takových pocitů je v pořádku, jen je třeba s nimi pracovat a nepatří do veřejného prostoru. Neměly by být hlavní motivací k vyjadřování se k tématu.

n  Křesťan by určitě měl být schopen se ozvat, pokud něco kolem něj není v pořádku. Neměl by ale provokovat za každou cenu a měl by hledat vhodný způsob a pravý čas.

n  Další „nekřesťanskou“ praktikou tzv. Křesťanů je příliš vehementní či jinak manipulativní vyžadování finančních darů. Extrémní formou je tzv. Teologie prosperity, která se vyskytuje hlavně v USA, ale můžeme se s ní setkat i v našich končinách. Žádost o finanční dar je v pořádku, jen by měla být nevtíravá a měla by dávat možnost odmítnout bez pocitu viny.

n  Varovným signálem je, když někdo příliš dobře ví, co ten nahoře chce, a nepochybuje o tom. To se dá poznat i podle způsobu, jakým používá jazyk, nebo podle toho, zda ve jménu božím kategoricky rozhoduje i za ostatní.

n  K posouzení toho, zda se někdo bohem jen neohání, může pomoci zamyšlení nad jeho motivací.

 

Můžete začít hned u tohoto článku. Vykopávám pár otázek:

n  Kápnou mi z článku nějaké peníze? Ne. Finanční důvody mě tedy nemotivují.

    Influenceři sice za svá vystoupení mohou být placeni, ale to automaticky neznamená, že natáčejí pro peníze. I mediální projev může být poctivá práce, a tak se nedivme, že za to chtějí dostat zaplaceno. Je tedy potřeba zamyslet se do hloubky, jestli jsou peníze hlavní, nebo jen vedlejší důvod, proč dotyčný píše nebo natáčí.

n  Co získám, pokud někoho přesvědčím? Možná dalšího křesťana. To by mohla být zištná motivace.

    Proč bych mohla chtít někoho obrátit ke křesťanství? Teď byste měli začít googlit.

n  Když si mě vygooglíte, zjistíte, že jsem obyčejný člověk a nepatřím do žádné sekty. Mohla bych být ale zmanipulovaná nějakou církví, abych jí získávala učedníky. Mohla bych se třeba nesmyslně domnívat, že si tím u Boha získám větší zásluhy. Pokud to tak ale je, brzy to vyjde najevo. Časem to praskne, lidé dříve či později pochopí, že je někam chci vmanipulovat. A jelikož nemám žádné konexe, přestane se mi dařit. Tím neříkám, že to tak není – mohla bych to přehlédnout. Jen říkám, že by se na to přišlo.

n  Pak bych mohla chtít přesvědčit ostatní, protože jsem zjistila něco dobrého a chci spasit svět. Pokud to tak je, brzy se budete cítit manipulováni a přestanete mě sledovat.

n  Jaký jiný než nezištný prospěch bych ze svého psaní mohla mít? Možnost předvést se, jak umím psát nebo analyzovat problémy, případně se ještě jinak vytáhnout. Pokud to tak je, dříve či později to lidi přestane bavit a nebudou to číst. A ještě dřív to přestane bavit mě a nechám toho, protože nedosáhnu svého cíle. Totéž platí, pokud píšu jen proto, abych se v tom zdokonalila.

n  Dále bych mohla chtít prezentovat nějakou podobu světa, o které si myslím, že je správná. Prostě to nějak chci, tak budu tvrdit, že to tak je. Budu popírat ostatní varianty, aby byl svět takový, jaký ho moje psychika chce. To je samozřejmě z vědeckého hlediska možné, říká se tomu „kognitivní disonance“. Abyste to posoudili, museli byste si přečíst víc mých článků. Já vám na to odpověď dávat nemůžu.

n  K vyřešení všech těchto rébusů vám pomůže, když se zamyslíte, jakým způsobem používám jazyk a jak se při čtení článku cítíte. Vzbuzuje ve vás pokoj, nebo nenávist? Snaží se ostatní přijímat, nebo je spíše vylučuje? Cítíte se nuceni přijmout nějaký názor, aniž by vám bylo jasné, proč by měl být pravdivý?

n  Vzhledem k tomu, že posuzuju sama sebe, musíte v kladení dalších otázek pokračovat sami. Tohle byla jen demonstrace. Kdybych na své otázky jednoznačně odpovídala, šlo by o jasnou manipulaci. Když na ně neodpovídám, může samozřejmě jít o rafinovanější formu manipulace. A tak ten zbytek pro dnešek nechávám na vás.

 

A teď už mi nezbývá, než vám popřát hodně štěstí a moudrosti při odhalování dezinformací, ať už jsou o křesťanech či nikoli.

 

    p.s. To, že někdo dělá něco, co není křesťanské, ještě neznamená, že to není křesťan. Obzvlášť konvertité se často snaží nově získanou víru zvěstovat všem za každou cenu, aniž by měli zištné motivy. Stejně tak protipotratoví aktivisté prostě možná jen nedomysleli důsledky svého chování, ale jinak jsou velmi dobrými křesťany. Nebezpečí však spočívá v tom, že lidé nejsou jen dobří nebo jen zlí, jen zbožní nebo jen bezbožní. Dobré věci jsou v praxi často namíchané s tím, co mezi ně nepatří. A někdy čím lepší člověk, tím méně šťastné věci dělá.

    Příkladem může být např. Zakladatel Salesiánů don Bosco, který udělal spoustu dobrého pro rizikovou mládež a byl velmi obětavý. Dokázal mnoho věcí, které bych já osobně nedokázala. A přesto byl schopen říct člověku po dlouhé cestě, že by neměl odpočívat, protože se odpočívá až v nebi (viz jeho životopis z pera Teresia Bosca). Tímto nebiblickým tvrzením mohl zcela zbytečně znepokojit mnoho věřících.