Spadla lžička do kafíčka aneb Neplánovaný domácí hlavolam

    Místo tradiční rychlovarné konvice používáme takovou tu staromódní pískací, která se vaří na sporáku. Ta se na rozdíl od rychlovarky neodklápí celá, ale má hrdlo s plastovým krytem, kterým se nalévá voda dovnitř i ven.

    Za celou tu dobu, co si z ní zalévám vše možné i nemožné, mě ani ve snu nenapadlo, že by z její strany mohlo přijít něco legračního, ale všechno jednou poprvé.

    Dětskou "vodní" říkanku "Spadla lžička do kafíčka" asi známe všichni, ovšem její variantu "Spadla lžička do konvičky" už asi málokdo. Zalévám si kafe, lžičku mám jako vždy připravenou v hrnku. A najednou slyším "bác" a zjišťuju, že si to kafe nemám čím zamíchat. Lžička není.

    No napadlo by to někoho? To hrdlo konvice má v průměru tak tři centimetry. Jak jsem nakláněla konvici na hrnek, napíchla se na lžičku a vzala si ji s sebou.

    Nevěřili byste, jak je tvar téhle konvice záludný. Je utavená z jednoho kusu a na obou stranách se od prostředka zužuje. Z estetického hlediska fajn, jenomže ta lžička z ní absolutně nešla vytáhnout! Pořád ležela napříč a tím jedním prstem, který se do konvice vejde, se nedala ani za mák vytočit.

    Od katastrofických scénářů zlomenin prstů mé drahé polovičky nás zachránila tchyně, která s konvicí prostě pořádně zaštěrchala a lžička vypadla. Pak si toho ježka v kleci na přání manžela vyzkoušeli ještě jednou, já už se raději nezúčastnila. Potřetí jsem jim to zatrhla s námitkou, že příště už by se to nemuselo povést a že bych nerada byla bez konvice.


Ponaučení:

Nač kupovat hlavolamy, když už je máme doma?

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Proč mít sex až po svatbě, když to přece může fungovat i tak?

    K sepsání tohoto příspěvku mě přiměla diskuse pod článkem o vztazích, kde jsem sdílela vlastní zkušenost, která se mírně lišila od té z článku. Diskutující s odlišnou zkušeností se mě následně pokoušela v podstatě přesvědčit, že můj život není k žití. Témat k zamyšlení by tam byla spousta, ale zůstaňme u křesťanského sexu. Vynucená předsvatební zdrženlivost, charakteristická pro nejedno předminulé století, nám v tom totiž nadělala trochu paseku.     D á v á vůbec smysl čekat do svatby? Je dobr é kupovat zaj í ce v pytli? Proč se na to nevykašlat, když to některým pak neklape, zatímco páry, které to nedodržovaly, jsou spolu šťastně až do smrti? A může takové rozhodnutí vůbec být dobrovolné?     Otázkou, zda mají pravdu statistiky z křesťanských článků, které tvrdí, že dodržení předmanželské čistoty zvyšuje pravděpodobnost přetrvání a kvality svazku, se zde zabývat nebudu. Může to být pravda, ale nedivila bych se, kdyby šlo o dezinf...
Další informace

6 mýtů, které nedávají lidem spát

1.        Mýtus: „Všechno jde, když se chce!“ Pravda: Všechno jde, když se chce a když na to máme mozek.   2.        Mýtus: „Když nemůžeš, přidej!“ Pravda: Jsou dvě nemůžeš: první znamená „Brzdi!“, druhé vzácnější opravdu znamená „Přidej!“. Nepleťme si je!   3.        „Je třeba vystoupit z komfortní zóny.“ Pravda: Není jasné, co je komfortní zóna a co naopak zdravá ochrana sebe sama. Tenhle výrok nás tedy ve skutečnosti manipuluje, abychom se nechránili.   4.        „Co by tomu řekli ostatní?!“ Pravda: Ostatní nejsou bohové a nevědí, co je pro nás dobré. Nejvíc nás budou posuzovat pokrytci, kteří ani za mák netuší, jací jsme. Chceme se snad řídit hodnotami pokrytců?   5.        Mýtus: „Ty nevíš, co je život!“ Pravda: Každý život má své problémy, tedy i ten můj, tvůj, váš ... Proto i my vím...
Další informace