Za prachy a dům prodej duši a čas! (John Grisham: Firma)

    Kdesi jsem se doslechla, že knihy mají příliš individuální výpověď, než aby vypovídaly o společnosti jako celku. Osobně se ale přiznám, že patřím mezi optimisty, kteří jejich obsah považují když ne za pravdivý, tak alespoň za realistický. Proto jsem se rozhodla zavést takový soukromý literární klub. Nečekejte ale nějaké recenze nebo anotace, těch je všude plno. Já bych se ráda zaměřila spíš na zajímavé postřehy ze života, které mě v dané knize uhodí do očí. Anotaci si případní zájemci jistě dohledají sami.

    A hned se pustíme do prvního dílka – románu Firma od milovníka právnického prostředí USA Johna Grishama: Hlavní hrdina, čerstvě vystudovaný právník Mitch, v ní dostává velmi „výhodnou“ nabídku. Plat 80.000 dolarů ročně, dům a BMV. Požadavky? Práce cca 90 hodin týdně. Nabídka vypadá mnohem výhodněji než nabídky ostatních zaměstnavatelů, takže ji po poradě s manželkou s nadšením přijímá. A právě to mě překvapilo.

    Ve skutečnosti je totiž taková nabídka už na první pohled strašně nevýhodná. Důvodem je pracovní doba, která byla, jak se čtenář následně dovídá, ještě nabitější. Není zde žádný prostor pro vztahy a osobní život. K čemu jsou mi peníze a auto, když nemám čas ani prostor pracovat na svém manželství a jiných blízkých vztazích? Jaký smysl má práce, kvůli které nežiju, ale přežívám? Tyto otázky si jistě kladla i Mitchova žena, které postupně začíná vadit, že na večeři, kterou s láskou uvařila, nikdo nepřichází. Hovory se psem ji evidentně začínají nudit.

    Když se to takhle napíše, vypadá to samozřejmě. Mnozí zaměstnanci a zaměstnavatelé to ale bohužel nevědí nebo vědět nechtějí, a tak vytvářejí a přijímají sice méně drastické, ale stále nevýhodné nabídky. Zdánlivou ironií je, že zaměstnanec naší firmy musí být ženatý, protože šťastný právník =produktivní právník. Čím dřív bude mít děti, tím lépe. Když si odmyslíme fakt, že je vždycky lepší, pokud takto tvrdě pracující člověk zůstal single, chytrému čtenáři jistě dojde, že pravým důvodem tohoto požadavku není štěstí právníků a jejich rodin, které mají ostatně zaděláno tak akorát na velmi snobský a velmi prázdný život. A také na život ve lži …